|
|
Využití fysiologických a patofysiologických tlakových poměrů v oblasti žlučových cest a pankreatu k diagnostice a terapii endoskopickou retrográdní cholangiopankreatografií u dětí
Keil, Radan ; Kvapil, Milan (vedoucí práce) ; Frič, Přemysl (oponent) ; Hep, Aleš (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
V naší práci jsme chtěli potvrdit naše klinické zkušenosti z endoskopické retrográdní cholangiopankreatografie /ERCP/, kterou jsme provedli u 267 dětí a kojenců s různým vrozeným či traumatickým postižením žlučových a pankreatických cest. Vzhledem k tomu, že intraduktální tlak ve žlučovém stromu hraje klíčovou roli v terapii poranění žlučových cest, zaměřili jsme se na endoskopické měření tlaku v oblasti žlučových cest a duodena. Naším cílem bylo potvrdit nutnost zavedení drenáže do oblasti žlučových cest a pankreatu u dětí s traumatickou rupturou těchto orgánů. Naše měření prokázala statisticky významný rozdíl tlaku ve žlučových cestách a duodenu u pacientů před a po provedené endoskopické papilosfinkterotomii Tato měření potvrdila nutnost provedení ERCP u dětí s traumatickou rupturou žlučových cest a nutnost zavedení drenáže po provedené sfinkterotomii. Tímto postupem se traumatická ruptura zhojí ad integrum bez nutnosti resekce jater. Pouhé provedení papilofinkterotomie bez zavedení biliární drenáže není dostatečné. Tento fakt má zásadní význam pro léčbu těchto poranění zvláště v dětském věku, kde je frekvence těchto poranění výrazně vyšší než ve věku dospělém.Velká část pacientů díky nově zavedeným postupům je léčena rychleji s menším množstvím komplikací, u části pacientů se díky těmto postupům...
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta s nádorovým onemocněním žlučových cest.
ROUBALOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péči u pacienta s nádorovým onemocněním žlučových cest. Teoretická část práce je zaměřena na problematiku nádorového onemocnění žlučových cest, na potřeby pacientů v preterminálním stádiu nemoci se zavedenou perkutánní transhepatální drenáži a úlohu sestry při jejich uspokojování. Nádory žlučových cest patří mezi vzácné malignity, jsou provázeny rychlou progresí onemocnění a velmi nepříznivou prognózou. Malignita se nejčastěji vyskytuje u osob ve věkové skupině 50 ? 70 let. Nádory žlučových cest způsobují postupně blokádu žlučových cest, zabraňují odtoku žluče a dochází k narůstání ikteru i bolestí. U nemocného se rozvíjí sepse. Onemocnění v mnoha případech rychle postupuje a dochází neodvratně ke smrti. Jednou z možností odvádění žluče u neoperabilních pacientů z nádoru zablokovaných žlučových cest je perkutánní transhepatická drenáž. Výkon pacientovi sice neprodlouží život, ale zlepší jeho kvalitu, tj. má jen paliativní význam. Pro bakalářskou práci byl stanovený jeden cíl a tři výzkumné otázky, které byly zaměřeny na specifika ošetřovatelské péče u pacienta s nádorovým onemocněním žlučových cest. Cíl: 1. Zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacienta s nádorovým onemocněním žlučových cest. Výzkumné otázky: 1. Jaké mají specifické potřeby pacienti s nádorovým onemocněním žlučových cest? 2. Jak jsou pacienti se zavedenou perkutánní transhepatální drenáži informování o péči o drenáž? 3. Jsou pacienti informováni o své nemoci? K dosažení cíle byl použit kvalitativní výzkum formou polostrukturovaného rozhovoru s pacienty s nádorovým onemocněním žlučových cest se zavedenou perkutánní transhepatální drenáži, hospitalizovaných ve Fakultní nemocnici v Plzni na interní klinice zaměřené na onemocnění GIT. První výzkumnou otázkou práce, bylo zjistit, jaké mají specifické potřeby pacienti s nádorovým onemocněním žlučových cest. Zjištěné specifické potřeby mohou pomoci sestře lépe pochopit problematiku tohoto onemocnění a zkvalitnit tak poskytování ošetřovatelské péče. Z výsledků vyplynula řada potřeb, které pacientům v ošetřovatelské péči chybí nebo jsou ze strany ošetřujícího personálu zanedbávány. Bylo zjištěno, že právě mezi vyhledávané potřeby nemocných s nádorovým onemocněním žlučových cest patří hlavně vyhledávání klidu a pokoje, tišení bolesti, psychologická podpora proti strachu a obavám z budoucnosti, potřeba respektovat a udržovat pocit důstojnosti a sebeúcty, potřeba zajištění kvality života, potřeba naslouchat a vyjádřit pochopení, potřeba výživy a hydratace, potřeba hygieny a vyprazdňování. Druhou výzkumnou otázkou práce, bylo zjistit, jak jsou pacienti se zavedenou transhepatální drenáži informování o péči o drenáž. Co se týká oblasti informovanosti o péči o drenáž, tady bylo zjištěno, že přes snahu sester řádně edukovat pacienty, nebyl ze strany pacientů o edukaci zájem. Zejména vzhledem k vysokému věku nemocných. Většina z nich péči sama nezvládá a spoléhá na pomoc ošetřujícího personálu nebo rodinného příslušníka. Zbytek mylně spoléhá na to, že drenáž je jenom dočasná část léčby před uzdravením a proto péči o drenáž zanedbává. Třetí výzkumnou otázkou práce, bylo zjistit, jak jsou pacienti informováni o své nemoci. Z odpovědí v rozhovorech na tuto otázku vyplynulo, na jaké úrovni je informovanost nemocných o svém onemocnění. Ve výzkumné části bylo zjištěno, že nemocní mají o své nemoci informace získané od ošetřujícího personálu, ale ve většině případů jim nerozumí. Nemocný se dotazuje u sester i na informace, které nespadají do její kompetence, ale jsou v kompetenci lékaře. Na základě zjištěných výsledků byla sestavena brožura pro nemocné s nádorovým onemocněním žlučových cest. Tento manuál by měl sloužit jako informační materiál, který pacientům podá dostatečné informace o jejich onemocnění, léčebném režimu, péči o drenáž a usnadní tak práci sester při jejich edukaci.
|
|
|
Vliv jednotýdenní hospitalizace na pacienty s onemocněním žlučových cest léčeným chirurgickým zákrokem
ELLINGEROVÁ, Klára
Cílem této práce je zhodnotit, jak na pacienta po dobu hospitalizace, tedy od přijetí do propuštění, působí proces hospitalizace. Teoretická část popisuje anatomii a patologii žlučových cest. Tyto části jsou základem pro vytvoření souvislostí v problematice onemocnění žlučových cest. Dále je zmíněn průběh hospitalizace k utvoření představy, čím musí jedinec při hospitalizaci projít, a dietní omezení, které podporuje léčbu. V neposlední řadě přinášíme pohled na hospitalizaci z psychologického hlediska. Empirická část je zaměřena na zkoumání vlivu jednotlivých složek hospitalizačního procesu na psychiku pacientů. Jako výzkumnou metodu jsem použila dotazník, který vyplňovali pacienti (respondenti) hospitalizovaní v jedné z nemocnic Jihočeského kraje.
|
host ::
RSS.